PAŽÍCÍ STĚNY

Záporové stěny a mikrozáporové stěny – Slouží k dočasnému zajištění hlubokých svislých stavebních jam. Pažení je možné provést jako odsazené od objektu, nebo jako přisazené, tvořící jednostranné monolitické konstrukce spodní stavby. Je tvořeno svislými nosníky osazovanými do vrtů, vodorovnými pažinami a případně kotvením.

Jako svislé nosníky používáme ocelové válcované profily zejména typu IPE, I, 2 x UPN, či H do vrtů průměru 620 mm, nebo zdvojené 2x IPE, 2 x I do vrtů průměru 900 mm. Nosníky jsou v patě pod dnem stavební jámy stabilizovány betonem. Vodorovné pažiny jsou nejčastěji tvořeny dřevěnými trámky či kulatinou, nebo lze využít stříkaného betonu. Jsou osazovány ihned při postupném odtěžování. U hlubších jam (od cca 4,0 m) pak bývá konstrukce doplněna kotvením, nebo rozepřením. To lze provádět přes ocelové převázky předsazené, nebo skryté na dvojici zápor, či provést kotvení skrze zdvojené zápory. Alternativně lze provést kotvení přes železobetonový trám.

Pilotové stěny se používají zejména jako trvalé opěrné konstrukce, kde se s výhodou využívá minimalizace zemních prací, jako těsněné stavební jámy pod hladinou spodní vody, u hlubokých stavebních jam i v blízkosti stávajících objektů a jako alternativa milánských stěn. Současně je to jedna z nejpoužívanějších technologií pro sanaci nestabilních území. U pilotových stěn se využívá jejich velké ohybové tuhosti a únosnosti, jež může být zvýrazněna kotvením.

Vzdálenosti mezi pilotami mohou být větší než je průměr pilot, poté je prostor mezi pilotami zajišťován stříkaným betonem (lze i hlazeným pohledovým) s odvodněným rubem stříkaného betonu, nebo je vzdálenost mezi pilotami menší než jejich průměr a tvoří pak převrtávanou pilotovou stěnu. Zde se nejprve realizují primární – nevyztužené piloty a poté (každá sudá) se přes ně realizují piloty opatřené výztuží.

Pilotové stěny lze současně využít i jako konstrukční tvořící zároveň nosnou část objektu.